Tak již víme, kolik zaplatil Andrej Babiš za Mafru
27.06.2013 12:13
Vstup Andreje Babiše do mediálního businessu je pro řadu lidí šokem. Zmírněným sice tím, že se to víceméně očekávalo, ale přesto šokem. Po prvních emocích přišel čas zamyšlení. Co to vlastně všechno znamená.
Kolik přesně Andrej Babiš za druhé největší novinové vydavatelství zaplatil, se oficiálně neví. Neoficiálně však ano. Podle informací z německé profesní sociální sítě Xing se částka pohybovala okolo 150 milionů euro, tedy zhruba okolo 3,7 miliard korun. Za tuto částku získal jak samotné vydavatelství Mafra (prodaný náklad MF Dnes za duben 2013 - 208 tis. kusů, Lidových novin 40 tis., Metro není ověřováno), tak i další aktivity tohoto vydavatelského domu (televize, rozhlas, tiskárny, nemovitosti a podíly v dalších aktivitách skupiny Mafra). Jistou zvláštností na celé transakci je především to, že proběhla nezvykle rychle a český management neměl o celé věci vůbec žádné informace.
Ostatně ještě minulý týden Sarah Dickmann, která má ve skupině Rheinische Post Mediengruppe na starosti komunikaci, pro MarketingSalesMedia na otázku po údajných jednáních s Babišem odpověděla: "Jde o spekulace, které nebudeme komentovat." O necelý týden později by již co komentovat bylo. Proč proběhla akvizice tohoto mediálního domu bez obvyklých "předeher", jako je audit, je nezodpovězenou otázkou, která nabízí dost prostoru pro spekulace.
Pro český mediální trh je vstup dalšího miliardáře jednoznačně špatnou zprávou. Na jednu stranu sice přichází investičně silná skupina, ta je ale k vlastnictví médií vedená jinými důvody, než jen čistě podnikatelskými. Nebezpečí, které z toho pro tuzemský tiskový trh plyne, je daleko větší, než si umí řada manažerů dnes připustit. Andrej Babiš nemá s fungováním médií žádné zkušenosti. Jeho stávající mediální aktivity jsou, podobně jako v případě Bakalova experimentu s Economií, spíše názornou ukázkou toho, že bez zkušených mediálních manažerů média fungovat nemohou (Bakala převzal ziskovou Economii v roce 2008, o čtyři roky později již byla ve ztrátě). Babišův druhý mediální projekt 5 plus 2 se potácí ve ztrátě a nic na tom podle všeho nezmění ani nedávný relaunch. O prvním projektu - internetovém serveru Česká pozice, je lepší taktně pomlčet, protože se nejedná o klasickou mediální, ale spíše donátorskou akci.
Úskalí experimentu (pojmenujme si tento experiment jako BaBa) je v tom, že mediální prostředí se nechová standardně. Jedná se samozřejmě o službu (s těmi zatím Babiš nemá zkušenosti), ale s celou řadou specifik. Zaprvé zde stoprocentně platí pravidlo, že jediné co máte, je značka a kapitál, který k vám přijíždí každé ráno výtahem. Zatímco značka se dá zničit postupně, tak novináři jsou nevyzpytatelnou položkou. Jen při trochu necitlivém zacházení jsou totiž schopní firmu položit i přes veškeré snahy majitele. Tato situace je pro Andreje Babiše nová, protože s takovou proměnou se ještě nepotkal. Navíc novináři jsou velmi hákliví na jakékoliv zásahy z venku. A tak i když lze počítat s pasivní podporou (je prokázáno, že novináři mají přirozenou touhu hájit podnikání svého majitele podvědomě), tak jakýkoliv přímý zásah může být kontraproduktivní. Dalším problémem může být i to, že pokud se rozhodne měnit lidi v redakci nebo jen třeba racionalizovat procesy, tak i tato celkem legitimní snaha bude nyní vykládána jako zásah majitele do nezávislosti redakce.
Již samotná akvizice je pěkný políček pro řadu redaktorů, kteří se ještě nedávno pohoršovali nad tím, že majiteli médií se stávají čeští podnikatelé. V tuto chvíli dochází k tomu, že si předseda jedné politické strany, který ani neskrývá své politické ambice, koupil druhý největší novinový podnik v zemi. Co je proti tomu vše, co jsme zažili doposud? Nic.
Prodej Mafry je ale i jasným signálem, co si o perspektivách tuzemského mediálního trhu myslí zahraniční majitelé. Je to v krátké době další odchod zahraničního majitele z ČR. Dá se to také číst tak, že doba se změnila. A my se musíme připravit na to, že média se vracejí zpět do českých rukou. A tento trend bude pokračovat.
Je to nepříjemná zpráva pro obchodní řetězce. Při vyjednávání obchodních podmínek totiž najednou nebudou mít proti sobě jen dodavatele, ale také mediálního magnáta. Ten nepochybně nebude váhat použít média pro dosažení svých cílů. Jen tak cvičně mě napadá, třeba prosazení povinného podílu tuzemské produkce nebo jiného nastavení pravidel zalistování tuzemských produktů.
Je to také nepříjemná zpráva pro tiskárny, které tisknou letáky pro obchodní řetězce. Není třeba moc prozíravosti k tomu, aby si jeden domyslel, že Andrej Babiš se pokusí své podnikání propojit. A nabídka tisknout pro řetězce letáky je jedna z věcí, která se mu jistě bude hodit.
Je mi líto, ale není to dobrá zpráva pro mediální business. Na trhu totiž vedle Bakaly vstupuje další hráč, který na rozdíl třeba od Ivana Zacha (TV Prima) nebo Jaromíra Soukupa (TV Barrandov, Týden, Sedmička) nekupuje média primárně pro business, ale pro získávání moci. To je špatná zpráva především proto, že není jasné, co se stane, až BaBa zjistí, že moc se dá koupit i jinak a často levněji? Co se stane s tím, až je tato "hračka" přestane bavit?
A nyní zásadní otázka. Pro koho je to vlastně dobrá zpráva? Asi jen pro Ringier-Axel Springer, který se tomuto propojení vyhnul.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.