Ministr zemědělství
Milek: Většina států EU souhlasí s nepovinným krácením dotací
20.03.2018 15:40
Většina unijních států souhlasila s tím, aby evropské dotace pro zemědělce nebyly po roce 2020 povinně kráceny podle velikosti farmy. Na Žofínském fóru to řekl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Pro takzvané povinné zastropování by bylo jen pět zemí. České zemědělství by podle Milka při zastropování na 60 tisíc eur (zhruba 1,5 milionu korun) na farmu přišlo o 5,2 miliardy korun. Finální znění nových pravidel ale stále není známé, Evropská komise by měla legislativní návrh představit letos v červnu.
"Většina ministrů přijala naše argumenty. Shodli se, že členským státům musí zůstat nezbytná flexibilita, protože jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby. To se u nás týká především problematiky zastropování," uvedl Milek. Pozemkové výměry českých farem patří mezi největší v unii.
Viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada uvedl, že ještě není jasné, kdy se stihne nová legislativa schválit, zda v letošním roce a tedy za současného Evropského parlamentu, nebo až po volbách do europarlamentu. Podle něj je prioritou, aby se balík peněz věnovaný zemědělství udržel na současné úrovni. Nutné tak podle něj bude zvýšit odvody peněz do evropského rozpočtu.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy se schvalování před volbami nestihne. Jednání nyní částečně stojí, protože není znám rozpočet EU. Evropská komise ale podle něj nejspíš přijde s plánem, aby byl větší důraz na ekologická a krajinná opatření. "S největší pravděpodobností nám dnešní povinnosti zůstanou, je možné, že další přibudou - za méně peněz více ochrany životního prostředí," řekl.
Už v dnešní době podle studie němečtí zemědělci platí za dodržování norem a nařízení k ochraně životního prostředí 315 eur na hektar, konkurenti ze zemí mimo EU pak 69 eur na hektar, argumentoval Pýcha. Evropské zemědělství tak podle něj neplní sociální cíle, když zaměstnavatelé v oboru platí svým pracovníkům méně, než je platový průměr. V zemědělství proto chybějí zaměstnanci.
Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020. V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své nynější priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje téměř 40 procent každého unijního rozpočtu.
Zemědělské podniky v České republice mají ve srovnání států EU největší průměrnou výměru 133 hektarů a také ekologické farmy patří s průměrnými 120 hektary mezi největší v unii. Podobně jako na Slovensku to má historické důvody v komunistické kolektivizaci.
Ministr Milek také zopakoval, že prosazuje zavedení oznamovací povinnosti vlastníků při prodeji zemědělské půdy.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.