David Novák: Zemřel Pavel Sláma – pan DATART
28.06.2013 11:15
Spoluzakladatel a bývalý výkonný ředitel společnosti DATART, Pavel Sláma, byl osobností, jež ztělesňovala synonymum pro slušné podnikání, osobnost plná optimismu a životní síly. Tak zní úvodní slova článků, oznamujících smutnou zprávu o jeho smrti.
Jak si Pavla pamatuji já? Pavel byl především charismatická osobnost s obrovským rozhledem. Mísila se v něm mladá, bouřlivá léta strávená na FAMU, která v Pavlovi probudila cit pro opravdový kumšt s matematickou exaktností talentovaného posluchače "matfyz". Pavel byl velmi přátelský, ale pokud usoudil, že je k tomu důvod, dokázal být i tvrdý. Miloval otevřenost, nesnášel lež. Rád se obklopoval zajímavými lidmi, kteří ho mohli něčím novým obohatit. Nesnášel povrchnost, plytkost a přetvářku. Byl to hráč i hračička.
Firemní tým, stejně jako celý svůj život skládal jako jedno velké puzzle. Mnohdy si s jedním "dílkem" dokázal "pohrávat" i roky, pokud byl přesvědčen, že daný "dílek" do skládačky patří, jen si momentálně není jistý, zda více vpravo nebo více do středu. Jakmile však dílek docvakl do mozaiky na to správné místo, firma se posunula významně vpřed. Nechoval se jako klasický "naškrobený šéf", byl velmi neformální. Jeho až buldočí posedlost úsporami a neutuchající tlak na cenově efektivní řešení vždy a všude držely náklady na uzdě. Ve firmě uměl udržovat jisté napětí prostřednictvím stálých změn, jakož i reakcemi na okolní prostředí a dynamicky se měnící trh. Mistrně rozehraným faktorem nejistoty nutil své spolupracovníky podávat stabilně vysoké výkony a neustále přicházet s inovativními nápady, které DATART posouvali kupředu. Pavel měl obrovský dar. Dar svým vizionářstvím vždy dokázat to velké firemní puzzle obohatit o progresivní prvky a udávat znovu a znovu správný směr. Občas se skládanka onoho velkého firemního puzzle zadrhla, jako když si člověk neví rady, který dílek kam ještě patří, s tím, že všechny kombinace, jak poskládat zbývající dílky již byli vyčerpány ... A přesně v tu chvíli se objevil Pavel, z hrsti vysypal hromádku dalších, zapomenutých dílků, a skládanku rázně a s obdivuhodnou jistotou posunul o několik úrovní dál.
Pavel byl zvyklý nevzdávat se. Statečně bojoval do posledních dní. Vždy se snažil držet v čele pomyslného pelotonu. Tak si pamatuji Pavla já. Člověka s velkým "Č", šéfa s neutuchající energií a gejzírem nápadů; kolegu, který v momentě, kdy jeden řekne, že to nejde, naznačí deset různých směrů, jak by to šlo; kamaráda, který měl rád dobrou muziku, dobré pivo i víno a skvělé jídlo. Sám byl velmi dobrým kuchařem a zakládal si na jednoduchosti, poctivosti a kvalitě. Nezapomenu na chvíle, kdy jsme obklopeni tímto vším seděli do ranních hodin a vyprávěli si o všech radostech a strastech života ... Pavel, jakoby se nedal zastavit, měl v sobě věčný neklid ... Život nakonec ukázal, že vše je relativní. Pavel ale bude žít dál, v myslích všech, kdo ho mají rádi.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.