Digitalizace
Martin Gebauer: Televizní divák do roku 2020 nemusí nic řešit
31.10.2016 08:55
Za čtyři roky by měla proběhnout další vlna televizní digitalizace. Část nákladů bude hrazena i ze státních prostředků s čímž ale nesouhlasí konkurenční vysílací platformy. Ředitel Českých Radiokomunikací Martin Gebauer má ale jasno. Odebrání části televizních frekvencí je podle něj zásahem do tržního prostředí.
Už několikrát zaznělo, že chystaný přechod na nový vysílací standard DVB-T2 je vynuceným krokem. Nicméně v situaci, kdy jsou všechny pozice v multiplexech zemského vysílání obsazené, vám to jako operátorovi přinese i nové obchodní příležitosti, je to tak?
Přechod na DVB-T2 je vynucený krok, kdy na světové a evropské úrovni padlo rozhodnutí, že se část vysílacího spektra musí uvolnit mobilním operátorům na rozvoj mobilních sítí. Terestrická vysílací platforma by přitom ztratila zhruba 30 % svého objemu, což nás samozřejmě netěší. Pokud bychom nepřešli na novou vysílací platformu, nemohli bychom všem našim současným zákazníkům nabídnout po roce 2020 vysílací pozici a museli bychom ukončit zhruba třetinu současných programů. Pro nás je to tedy nezbytnost, nemáme jinou možnost. Je ale pravda, že více než rok a půl jsou všechny pozice zaplněné a my musíme odmítat nové zájemce o vysílání.
Jak bude přechod na DVB-T2 probíhat?
Podle Strategie pozemního vysílání, kterou letos v létě přijala vláda, se připravují tzv. přechodové sítě, které budou vysílat souběžně se stávajícími multiplexy až do roku 2020. Zažádali jsme u ČTÚ o dvě individuální oprávnění, přičemž pro Prahu jsme je už získali.
První etapa vysílání v DVB-T2 by měla zahájit začátkem příštího roku, nejpozději na jaře. Náš plán je dostavět celou síť do konce roku 2017, aby od roku 2018 byla plně funkční.
Kolik vznikne přechodných vysílacích sítí?
My máme přidělenu jednu přechodovou vysílací síť, druhá připadá provozovateli veřejnoprávního multiplexu, což je síť Česká televize. Nevím, v jaké fázi se nyní nacházejí plány ČT, nicméně pokud budeme požádáni opět o její provozování, postavíme i druhou síť (ČRa nyní vedle celoplošných multiplexů 2 a 3 provozují i multiplex 1 pro ČT; pozn. red.).
Kdo bude hradit náklady na výstavbu nových sítí?
Strategie říká, že v případě, že Evropská unie shledá, že jde o oprávněnou úhradu nákladů, nikoli o nedovolenou podporu, získáme jako operátor náhrady vynaložených nákladů ze státních prostředků. V tuto chvíli ale nemůžeme čekat na to, až celý proces proběhne. To může trvat několik let, takže budeme s předstihem investovat vlastní prostředky, abychom mohli síť rozjet co nejdříve.
Co si máme představit pod pojmem "nedovolená podpora"?
Konkurenční platformy (satelitní, kabelové; pozn. red.) tvrdí, že tím, že dostaneme kompenzaci na přechodové sítě, dojde k poškození tržního prostředí. Já to vidím zcela opačně. To, že nám bylo odejmuto 30 % vysílacího spektra, je zásah do tržního prostředí, kdy je terestrická platforma poškozena oproti ostatním.
Výše nákladů přechodu na nový vysílací standard se odhaduje na 1 miliardu korun? Kolik z toho bude kompenzováno státem?
Tato suma zahrnuje celkové náklady včetně výstavby nových sítí, přelaďování, odpisů apod. Z toho bude hrazena jen část, kompenzace budou v řádu maximálně stovek milionů korun.
Zajímavé je, že i nejsledovanější televizní skupina Nova považuje podporu DVB-T2 jako neoprávněné zvýhodnění, a terestrické vysílání podle jejího vyjádření nenabízí vhodný obchodní model. Jak se k tomu stavíte?
Každý klient má právo si vybrat distribuční platformu, která mu vyhovuje. My tvrdíme, že tato platforma je velmi životaschopná. Když se podíváme do zahraničí, tak v Evropě pořád zhruba 46 procent příjmu televizního signálu jde přes pozemní vysílání, kdy diváci neplatí za příjem signálu, ale sledují reklamy. Je možné, že vlastníci obsahu k tomu budou přistupovat jiným způsobem, ale to je na nich. My jsme nezávislá distribuční platforma a poskytujeme služby tohoto typu.
S tím souvisí i poskytování programů v HD kvalitě, kdy by komerční stanice upřednostňovaly spíše zpoplatnění svého vysílání v DVB-T2. Jste připraveni na takovou variantu?
To je opravdu otázka obchodního modelu, ne technologií. Pokud si bude zákazník přát zpoplatnit svůj obsah, je to jeho výsostné právo, technologicky v tom žádné platformě nic nebrání.
Byli byste tedy přístupni obchodnímu modelu, který by stál na zpoplatnění?
Nedokážu to teď říct, protože ani nevím, jaká bude finální kapacita sítí, neboť teprve vznikají. Z toho důvodu teď ani nedokážu říct, jaké obchodní nebo jiné podmínky budou po přechodu na DVB-T2 nastaveny.
Co přechod na DVB-T2 přinese divákům?
Oproti první vlně digitalizace, kdy se přecházelo z analogového vysílání na digitální, tu jsou výhody pro diváky mnohem menší. DVB-T2 přinese zlepšení kvality vysílání, kdy většina stanic už bude v HD a kanály ve standardním rozlišení budou postupně mizet. Nový standard umožní i lepší interaktivitu televize. Nové televizory budou mít lepší vybavení včetně standardu HbbTV, který přináší služby, jež nyní nabízí IPTV televize, např. video on demand, archiv pořadů, možnost zpětného přehrávání apod.
Tady vidím rozpor v tom, že divákům se prezentuje, že s přechodem na DVB-T2 získají kvalitnější vysílání programů v HD, ale není jisté, jestli tam stanice v HD budou volně přístupné.
To je opravdu otázka, jak to bude. Televizní divák zatím do roku 2020 nemusí nic řešit. Já v tuto chvíli budoucnost toho, jak to bude vypadat, neznám.
V přechodových sítích budou televize vysílat zdarma?
Ano, je to nekomerční provoz. Tzn. je to služba pro televizní diváky a doufáme, že uhrazení těchto provozních nákladů bude součástí kompenzací. Televize, které mají celoplošné licence v našich multiplexech, budou v přechodové síti vysílat zadarmo. Pokud zbude nějaký prostor, bude za určitý poplatek nabídnut ostatním zájemcům.
A bude tam vůbec nějaká kapacita navíc?
To teď nedokážu říct. Bude záležet na designu sítí a v jaké kvalitě budou vysílat programy.
Kromě distribuce televizního vysílání jste se začali zaměřovat také na přenos internetového vysílání.
Jako distributor obsahu nechceme být závislí jenom na jedné vysílací platformě, což je zemské digitální vysílání, ale chceme nabízet i distribuci obsahu přes internet. Vytvořili jsme proto speciální streamovací platformu pro videoobsah, zároveň s tím poskytujeme speciální cloud, kde obsah můžeme skladovat. Na základě požadavku klienta tak dokážeme video přijmout, zpracovat a distribuovat jej vedle televize na všechna mobilní zařízení. Do budoucna počítáme s tím, že se rozšíří o možnost interaktivního vysílání označovaného jako HbbTV.
Kteří klienti tyto služby už využívají?
HbbTV využívá Prima a Óčko, co se týká služeb OTT, tak spolupracujeme také s Primou a částečně s televizí Nova. Streamovací služby poskytujeme i v baltských zemích: Litvě, Lotyšsku a Estonsku.
Zahájili jste také ověřování televizních přístrojů, zda jsou vhodné pro budoucí standard DVB-T2. Podle čeho se mají tedy diváci orientovat?
My jsme připravili projekt certifikace televizí, abychom dali vědět, které z nich budou fungovat po roce 2020 po přechodu na nový standard. Spolupracujeme na tom v podstatě se všemi výrobci televizorů, které postupně testujeme. Televizory, jež u nás projdou výstupním testem, získají nálepku, podle níž se diváci mohou při nákupu televizorů orientovat. Připravili jsme i webové stránky www.dvbt2overeno.cz, kde zveřejňujeme veškeré modely televizí, které prošly testem. V prvním kole jsme prověřili zhruba 380 televizorů, jež jsou na webu uvedeny, a budeme v tom dále pokračovat.
Část diváků projde přirozenou obměnou televizorů, část si bude muset pořídit přístroj, počítá se s nějakou podporou?
Podle Strategie proběhne podpora ve formě kampaně před samotným vypnutím současného standardu vysílání, aby o tom všichni věděli. Na trhu budou k dostání i set-top boxy, které problém u lidí, kteří nebudou mít nový televizor, v řádu stovek korun vyřeší.
Další služby, které rozvíjíte, jsou datová centra a internet věcí. Jaké s tím máte plány?
Jsme standardní poskytovatel vysílacích a telekomunikačních služeb a tím zůstaneme. Vidíme ale, že je tu výrazný rozvoj v inovativních oblastech, kterému bychom se také chtěli věnovat. Už jsem zmínil službu HbbTV. Internet věcí je další zajímavá oblast, které se přikládá velká budoucnost. Věnujeme se tomu jako jedni z prvních v České republice, i když jsme teprve v počáteční fázi rozvoje. Spustili jsme první síť, která funguje v krajských městech, přičemž chceme dosáhnout celorepublikového pokrytí technologií LoRa. Spolupracujeme s partnery a potencionálními zákazníky na nových řešeních, kde probíhají už některé pilotní projekty. Náš zájem je, abychom celou platformu LoRa dostali do povědomí zákazníků. Teprve budoucnost ukáže, která z platforem bude úspěšná, určitě tu budou i technologie na bází GSM. Můj vhled do budoucna je takový, že tu bude více platforem, které budou existovat vedle sebe.
MARTIN GEBAUER
Je generálním ředitelem Českých Radiokomunikací (ČRa) od roku 2014, předtím zastával post zástupce generálního ředitele a finančního ředitele. Před příchodem do ČRa působil na vysokých manažerských pozicích v oblasti financí ve společnostech Ernst & Young, Aliten Group Spain a Orco Property Group. Vystudoval Fakultu stavební na VUT v Brně a londýnskou City University.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.