Společnost
Japonsko otevírá náruč modelkám míšenkám

V ultrakonzervativním Japonsku ujišťuje topmodelka Melody Joko Reillyová, z poloviny Japonka a z poloviny Američanka, že se mění mentalita a móda hraje svou roli v tom, jak se společnost otevírá míšencům. Píše o tom agentura AFP.

Sedmadvacetiletá Melody má za sebou desetiletou zkušenost na souostroví a vidí, že roste zájem o míšence nazývané "hafu", z anglického half (polovina).

"Agentury zbožňují mladé Japonky míšenky, je o nás velký zájem. Japonská mentalita se mění a zdejší společnost začíná chápat, že svět je mnohem větší," říká.

Důkazem toho může být mladá Afroasijka Ariana Mijamotová, která loni získala titul Miss Japonska.

"Není už těžké vypadat jako Japonka," raduje se jiskřivá brunetka oblečená v modrých díratých džínách a černé letecké bundě se zlatými hvězdami. Vítězství ji "naplňuje radostí" a nic na tom nemění, že jí někteří lidé osočují. "Takoví budou vždycky," dodává.

Arianu Mijamotovou zasypali na sociálních sítích nadávkami a někteří se pohoršovali, že korunka připadla míšence, a ne "čistokrevné Japonce".

"Probuďte se, svět se mění a je lépe naskočit na vlak," říká Melody, která hovoří plynně japonsky i anglicky.

Narodila se v Kalifornii a v roce 2006 zavítala do Japonska ve stopách jiných úspěšných míšenek, jako jsou Jun Hasegawová či Jessica Mičibatová. Od té doby se stala tváří mnoha značek, od výrobce kosmetiky Šiseido po oděvní značku Uniqlo, a často se objevuje na obálkách módních časopisů.

Přes pokrok a vzestup počtu smíšených manželství je v Japonsku diverzita relativní. Souostroví je etnicky homogenní, dlouho bylo izolováno a podle oficiálních statistik děti ze smíšených manželství představují jen tři procenta nově narozených dětí ročně.

Modelka, která nedávno korzovala po pódiu po boku dalších míšenek při Tokyo Girls Collection, významné události světa japonské módy, přiznává, že není vždy snadné žít s dvojí identitou.

"Je to výzva, poněvadž nemám reálný pocit identity. I dnes cítím, že část mého já je spíše japonské a druhá část zase spíše americké. Snažím se najít svou vlastní definici svého já," přiznává. Toto hledání je možná v prchavém světě módy ještě náročnější.

"Jiní rozhodují o mém zjevu, vybírají mi šaty, líčení a tak dále. Je to sice pěkné, ale zároveň člověk určitým způsobem ztrácí svou identitu tím, že se neustále mění. Musím tvrdě pracovat na tom, abych si byla jistá, kdo ve skutečnosti jsem," zdůrazňuje Melody.

Po Japonsku sní Melody Joko Reillyová o Hollywoodu, kde rovněž vzniká otázka diverzity: nedávno vyvolalo ostrou polemiku to, že při udílení Oscarů chyběli černošští herci.

"Myslím, že se to začíná postupně měnit, a to je opravdu vynikající: vidím více příležitostí než před deseti lety. Proto jsem odjela do Spojených států. Nedokázala jsem si totiž představit, jak by Asijka mohla dělat přehlídku nebo vystupovat v televizi," dodává.