Retro film Ať žijí duchové!: filmaři použili převratné triky

Děti z města pod zříceninou hradu Brtník, sám velký rytíř Brtník z Brtníku, jeho dcera Leontýnka a snaha opravit hrad a proti tomu bojující vedoucí samoobsluhy, ziskuchtivý Jouza, se švagrovou, jíž se přezdívá Černá kronika, kteří chtějí v hradním sklepení pěstovat žampiony. Tak by se ve stručnosti dal popsat děj filmu Ať žijí duchové! z roku 1977.

Na scénáři k rodinné hudební komedii se podílel Zdeněk Svěrák coby známý autor a Jiří Melíšek. Režie se ujal Oldřich Lipský a o hudbu se postaral Jaroslav Uhlíř, v té době nepříliš zkušený autor filmové hudby. Hudební skladatel byl zpočátku trochu rozhozený, protože práce na hudbě k dětskému filmu se od jeho předešlé tvorby podstatně lišila. Musel se tedy přizpůsobit stavbě dětské písně. S čistým svědomím lze říci, že se Uhlíř zhostil úkolu na výbornou.

Sovák nahradil Skopečka

Zajímavé je, že film měl původně vzniknout jako plánovaná agitace na oslavu organizace Piornýr. S trochou nadhledu se ale dá říct, že z tohoto úkolu autoři šikovně vybruslili. Možná právě díky kvalitnímu scénáři se podařilo režisérovi Oldřichu Lipskému obsadit Ať žijí duchové! skvělými herci. Jedné z hlavních rolí rytíře Brtníka z Brtníku se ujal Jiří Sovák, ačkoli původně ji měl ztvárnit Jan Skopeček. Ten se však vyjádřil o tehdejším režimu poněkud negativně, tudíž roli nedostal.

Nešťastná dětská láska

Ve filmu si zahrál také Vlastimil Brodský se svou tehdy devítiletou dcerou Terezou, role Jouzy připadla režisérovu bratrovi Lubomíru Lipskému, kterému zdatně sekundovala Věra Tichánková. Před kamerou se objevila i Jana Werichová, dcera slavného Jana Wericha, jež ztvárnila maminku Pepy Boháčka.

Roli dívky Leontýnky dostala devítiletá Dana Vávrová, jež se bezhlavě zamilovala do představitele Dlouhého Janka - Jiřího Procházky. Lásku jí prý neopětoval a Dana se kvůli tomu trápila.

Jednoduché a efektní triky

Triky použité ve filmu byly velmi pokrokové. Jejich autorství patří převážně kameramanovi Vladimíru Novotnému. Filmaři měli na mnohé z triků patent a dostali za ně později i ocenění na francouzském filmovém festivalu. Například trpaslíci vznikli jako jednoduchý optický klam. Kaskadéři, kteří je hráli, byli daleko za ostatními herci, kteří se museli pohybovat podstatně pomaleji, aby vynikl pohyb trpaslíků. Další zajímavý trik představovala například vlnící se zem v hladomorně. Filmaři si opět poradili co nejjednodušeji, a přesto efektně. Podlaha totiž byla gumová.