Novela zákona o potravinách plýtvání neřeší. Co budou obchody muset darovat?
04.05.2016 16:32
Senát minulý týden schválil novelu zákona o potravinách, která mj. "donutí" obchodní řetězce darovat neprodejné zboží charitě. To se však netýká přebytků obecně.
Novela umožní charitativním organizacím získat od prodejců zdarma např. potraviny s deformovaným obalem nebo výrobky, které jsou nepřesně či nedostatečně označeny. Prodejny s velikostí nad 400 metrů čtverečních budou muset (pod hrozbou až desetimilionové pokuty) darovat potravinovým bankám a jiným charitativním organizacím potraviny vlastních značek, které mají chybné označení na obalech (např. hovězí konzerva, která mylně obsahuje kuřecí maso), nebo kde chybí přesný obsah všech prvků obsahovaných ve výrobku. Dosud platilo, že je obchody musely likvidovat, od vstupu platnosti této novely (předpokládá se rok 2018) je naopak budou povinny nabídnout charitě. Pokud se bude jednat o produkty jiné než vlastní značky, "mohou" je darovat až po domluvě s výrobcem.
Z extrému do extrému
Podle Fabrice Martina Plichty, ředitele České federace potravinových bank, jde o krok dopředu. "Současně je trochu škoda, že jsme museli jít z jednoho extrému do druhého, od povinnosti likvidovat k povinnosti darovat, i když už před dvěma roky ministr Jurečka požádal kontrolní orgány, aby umožnily řetězcům rozhodnout se pro likvidaci nebo darování," uvedl pro MSM Plichta. Např. Tesco podle něj už delší dobu řeší systematicky takové případy darováním stažených výrobků potravinovým bankám, které je distribuují do více než 250 sociálních organizací a institucí. Kromě Tesca spolupracují s Českou federací potravinových bank např. také hypermarkety Globus.
Plichta vidí s darováním neprodejných a také neprodaných potravin dvě hlavní překážky: první je v hlavách a prioritách/hodnotách lidí, kteří o tom mají rozhodovat, druhá je finanční aspekt - darování potravin je oproti jejich likvidaci stále finančně méně výhodné. Díky vyjasnění pravidla s DPH, kterou už od loňského roku nemusí české markety při darování platit (zboží "ocení" nulou), se však množství darovaných potravin zvyšuje. "V roce 2015 nám řetězce darovaly 355 tun potravin za cca 13 milionů korun, to je dvakrát více, než v roce předchozím," prozradil Plichta.
Problematické DPH?
Podle Lidlu je však otázka odvádění DPH z darovaných potravin problematická. "Informace Generálního finančního ředitelství k uplatnění DPH při darování zboží do potravinových bank sice definuje podmínky, za kterých je možné stanovit základ daně při darování potravin v hodnotě blížící se nule, informace však není právně závazným předpisem a dle výkladu odborníků, který máme k dispozici, je uvedený postup v rozporu se zákonem o DPH," sdělila Holá.
Obchodní řetězce se snaží předejít tomu, aby jim vůbec nějaké přebytky zůstaly. Dodržují tzv. teplotní řetězec u čerstvých potravin a optimalizují skladování zásob. Pokud se blíží konec minimální trvanlivosti, přistupují obchody ke snížení ceny a rychlého odprodeje zboží. "Dnes můžeme konstatovat, že potravin likvidujeme naprosté minimum," tvrdí tiskový mluvčí Kauflandu Michael Šperl.
Kaufland či Lidl nechtějí darovat potraviny, které jsou "na hraně" s datem minimální spotřeby a riskovat zdravotní problémy u osob, kterým by toto zboží poskytly. V jiných zemích přitom s potravinovými bankami nebo podobnými organizacemi spolupracují. "A starostlivost o zdraví naších spoluobčanů je prioritou jak řetězců, které darují, tak i naší," podotýká Fabrice Martin Plichta.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.