Ruské bombardování
Putin se chová jako Hitler, říká Ukrajinka, která se synem utekla do Německa

Ruský prezident Vladimir Putin se chová jako nacistický vůdce Adolf Hitler, invazi proti Ukrajině zahájil v noci a při bombardování se nevyhýbá ani domům, kde spí děti. V pondělí to v rozhovoru řekla jedenatřicetiletá Jana z jihoukrajinské Oděsy, která se před válkou uchýlila s malým synkem do Německa. Zda se Ukrajině podaří ruské vojsko zastavit, Jana netuší, je ale přesvědčená, že k porážce Putina by pomohlo vyslání evropských vojáků.

"Putin má podle mě problémy se svým psychickým zdravím, zřejmě se zbláznil. Normální lidé by přece nechtěli bojovat. Vždyť my jsme nechtěli s nikým bojovat, my nechtěli někam vtrhnout a zabíjet," řekla Jana, která si v pondělí zařizovala registrační záležitosti v azylovém středisku v berlínské čtvrti Reinickendorf.

O tom, že je Putin za rozpoutání války na Ukrajině zodpovědný, Jana nepochybuje. "To on přišel do našich měst, do našich domovů a začal zabíjet naše děti. Za tři dny války zahynulo dvacet dětí, to je strašné," řekla. O to více je pro ni nepochopitelné, že válku mezi sebou vedou národy považované za bratrské, kdy navíc značná část Ukrajinců hovoří rusky. To je také případ Jany.

"Mým mateřským jazykem je sice ukrajinština, ale v Oděse mluvím rusky, protože ruštinu zde používá většina lidí," uvedla. "A rusky mluvím dokonce i v Německu, protože žena mého otce je Ruska," poznamenala.

Janin ukrajinský otec z vlasti odešel před čtyřmi lety do Berlína, kde žije, proto také za místo azylu zvolila Německo místo Polska, kam většina Ukrajinců směřuje. Díky otci má Jana na rozdíl od řady jiných ukrajinských běženců v Německu zázemí a nemusí zůstávat v přijímacím středisku. Služby centra využívá jen pro vyřízení formalit. "Mám u táty místnost, kde můžeme se synem žít. Mnoho lidí ale takové štěstí nemá a musí být i s dětmi zde v azylovém středisku," uvedla.

Jana patří k běžencům, kteří Ukrajinu opustili ještě před začátkem bojů. "Přijela jsem 22. února, o dva dny později se už válčilo," řekla. K odchodu z vlasti ji přinutila matka, která naopak odejít nechtěla. "Moje máma trvala na tom, že musím ihned odjet, protože situace se stále vyostřovala. Říkala, že bude válka a že musím ochránit syna, kterému je jeden rok a sedm měsíců," vysvětlila.

Svůj odjezd z Ukrajiny považovala Jana ještě nedávno za komplikovaný, ale ve srovnání se současnými možnostmi odchodu je šťastná za to, že mohla odletět. "Máma se bála, že kdybych letěla z Oděsy nebo Kyjeva, že by letadlo mohlo být sestřeleno. Bezpečnější bylo letět ze Lvova, kam jsem jela autobusem," řekla. Autobus měl dvě hodiny zpoždění a ve Lvově ji čekalo plné letiště lidí, kteří se snažili Ukrajinu opustit. "Půlka letadla byly malé děti do šesti let," uvedla.

"Nyní se lidé, se kterými jsem hovořila, dostávají z Ukrajiny tři dny. Je velmi těžké překročit hranice, to mohou jen ženy s dětmi, muže nepouštějí," řekla. "Mnoho rodin tak z Ukrajiny posílá pryč jen ženy s dětmi, muži šli do boje. Je to strašné," uvedla.

"Když jsem odlétala, myslela jsem, že budu pryč měsíc, Nyní nevím, kdy se budu moci vrátit. V Oděse se střílí, zničili tam letiště, a Kyjev je v plamenech," řekla Jana. Doufá, že Evropa pomůže válku zastavit. "Evropa může udělat více, může poslat armádu. Evropané nám dávají zbraně a vybavení, podporují nás, ale my potřebujeme vojáky," řekla.